Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >

Možná jste už slyšeli o tomto relativně novém termínu, který zapojuje psychologické principy do marketingových strategií. U nás v republice je toto odvětví zatím ještě v plenkách a v jeho komplexní podobě, kdy je do celého procesu zapojena i neurobiologická laboratoř a střediska sociologického výzkumu, si jej může dovolit financovat jen několik málo firem. Základní principy se ale dají uplatnit u jakéhokoli internetového projektu. Níže vám několik z těchto principů představíme:

Teorie informační mezery

Tuto teorii můžete s úspěchem využít při psaní firemního blogu. Jde v podstatě o to polechtat zvědavost čtenářů. Se základní myšlenkou této teorie přišel George Loewenstein (přední americký ekonom a sociolog). Definoval zvědavost jako přirozenou lidskou vlastnost, která se „spustí“, kdykoli si člověk uvědomí mezeru mezí tím, co ví a tím, co by vědět chtěl.

Tato informační mezera je podle Loewensteina důvod, který ovlivní jedince k určitému chování. Konkrétně v marketingu je to například důvod, proč si někdo pořídí právě váš produkt, nasdílí váš příspěvek na blogu nebo se přihlásí k odběru newsletteru.

Něco za něco

Koncept „něco za něco“ představil ve své knize Vliv: Psychologie přesvědčování Dr. Robert Cialdini (emeritní profesor psychologie a marketingu na universitě v Carolině). Základní myšlenka je úplně prostá – když pro vás někdo něco udělá, je přirozené, že mu to budete chtít nějak oplatit.

Dostali jste už někdy v restauraci bonbón, když vám přinesli účet? Pokud ano, pak na vás byl aplikován princip „něco za něco“. Podle Cialdiniho průzkumů se v případě, že číšník přiložil k účtence bonbón, zvedla výše spropitného o 3,3 %. Pokud to budou dokonce dva bonbóny, zvedne se spropitné až o závratných 20 %.

Jak uplatnit tento princip v digitálu? Nabídněte třeba downloady zdarma (např. krátký e-book) – je to jeden z nejefektivnějších způsobů, jak si udržet návštěvníky na vašich stránkách. Další dobrou volbou je produkovat kvalitní a poutavý obsah, který bude relevantní pro vaši cílovou skupinu. I pokud si díky němu nekoupí žádný produkt, mohou jej třeba sdílet na sociálních sítích nebo se přihlásit k odběru newsletteru. Zjednodušeně řečeno, čím víc jste svým zákazníkům schopni nabídnout, tím více vám to budou oni sami oplácet – ať už tím, že vás doporučí dál, nebo že zůstanou věrní vaší značce.

FOMO

Zkratka pochází z anglického „Fear of Missing Out“ neboli „strach z nevyužité příležitosti“. Nic totiž nenabudí potencionálního zákazníka k nákupu lépe než jeho obava z toho, že by mohl později litovat nevyužité příležitosti. Vzpomeňte si jenom, kdy jste naposledy koupili nějaký produkt jen proto, že byl v limitované akční slevě. A právě na tomto principu je založené FOMO.

Na poli digitálu se FOMO nejlépe uplatní na e-shopech. Níže si přečtěte pár konkrétních příkladů:

Časově omezené slevy – fungují skvěle. Pokud ke své slevové kampani doplníte štítky typu „jen na omezenou dobu“ nebo „platí pouze o Velikonocích“, vyvoláte v lidech velmi silný pocit obavy z nevyužité příležitosti – tím pádem budou chtít pravděpodobně nakoupit v tu danou chvíli, což znamená body pro vás!

Akce do vyprodání zásob – další funkční prvek FOMO. Zákazníci si pospíší s nákupem, jen aby stihli zboží v akci. Jinou variantou je pak třeba akce, kdy prvních sto zákazníků, kteří u vás nakoupí, dostane 10% slevu na další nákup. Opět se zde objevuje prvek časového presu, a navíc vzbudíte v odměněném zákazníkovi pocit výjimečnosti.

Rozvržení webových stránek

Neuromarketing zkoumá i to, jaké máme preference ohledně barev, layoutů, typů a velikostí fontů na webových stránkách. Postupem času se tak vyvinula některá základní nepsaná pravidla toho, co na webu funguje. Například weby s vystavenými certifikáty a osvědčeními přitahují mnohem více návštěvníků než ty, které je nemají.

Další velmi zajímavé zjištění je, že novější – horizontální rozložení stránky je méně efektivní než tradičně používané vertikální rozložení. Důvodem je to, že jsme si zvykli číst odshora dolů a pro náš mozek je tedy přirozenější „scrollovat“.

Zapamatovatelné nadpisy

Nadpisy jsou jedna z prvních věcí, kterých si návštěvník webu všimne, proto musí být logicky zajímavé a lákavé.

V oblasti neuromarketingu vzniklo na toto téma mnoho výzkumů a mezi jedny z nejzajímavějších patří ten z Londýnské university. Tamní vědci přišli na to, že když lehce změníte notoricky známou frázi, aktivuje to část mozku zvanou hippocampus, zodpovědnou za předvídání a srovnávání. Pokud se tedy objeví nějaká nesrovnalost mezi očekávaným a skutečností, okamžitě to upoutá naši pozornost.

Máte zájem získávat více informací o zajímavostech z oblasti marketingu a internetového světa? Sledujte nás na našem facebookovém profilu.

Twitter
LinkedIn



Potřebujete vědět více?